Hotel Černý orel rozprostírá křídla své působnosti na historickém Velkém náměstí ve městě, jemuž jeho kulturní původ udělil přezdívku Hanácké Atény a které díky výjimečnosti architektonického ztvárnění zámeckého skvostu a dvou zahrad včetně fluida města, je zapsáno v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Původ čtyřhvězdičkového hotelu s rozšířením ubytovacích kapacit prostřednictvím penzionu s klasifikací tří hvězd, spočívá v lékárně stejnojmenného názvu, jejíž zrod je datován letopočtem 1734.
Kroměřížský Černý orel má ve své provozní produkci, mimo jiné, jeden výrazný trumf, kterým je navázání na českou pivovarskou tradici vlastních minipivovarů. A tento staronový varný unikát je velkým magnetem pro ty, kteří hledají originalitu gastronomického požitku. Ten je jim nabídnut v podobě množstevní modifikační škále od 8° piva přes vyšší třídu standardního dvanáctistupňového ležáku, dále až po 18° osobitý speciál značky Prometheus.
Hotelový a pivovarný komplex ve vyrovnané harmonii dotváří osobitá kuchyně sestávající z krajových a národních jídel v nabídce stálého jídelního lístku, denního menu či týdenní nabídky šéfkuchaře.
Tento hotelově restaurační a pivní mix bývá průběžně zpestřen hudební produkcí s možností exkurzní prohlídky pivovarného zařízení a restauračního interiéru s možností konferenčního a společenského využití.
Počátek současného děje měl svoji startovní čáru v restitučním nároku rodiny Zubíků, původních majitelů, kteří vstup do nového režimu řešili pronájmem několika subjektům. Jenže takovýto druh užívání má úskalí ve striktní účelovosti investic zaměřených na výrobu, kdy interiér spolu s exteriérem zůstává odkázán svému osudu. Tato účelová skutečnost byla námětem úvahy ve směru funkčního budoucna, jehož výsledkem byl projekt restaurace, pivovaru a penzionu.
Po zhotovení patřičné dokumentace všeho druhu přišel ke slovu námět výběru personálu.
Jeho stěžejní osou byly tři osoby sestávají z provozního, sládka a šéfkuchaře. Jakmile se podařilo tuto nosnou strukturu hybných veličin zoptimalizovat, mohlo se již vykročit ve směru vývoje levou nohou.
Interiérová stránka byla svěřena brněnskému architektovi Konečnému, mající zkušenosti i s projekty uměleckých objektů. A to byl směr, kudy měl být duch Černého orla situován. Neměl to být pouhý funkcionalistický rozměr prostoru pro striktní konzumaci, nýbrž záměrem bylo i vytvoření kulisy děje prožitku, jež je emoční součástí zážitkové gastronomie, kdy se takové místo díky zpětnému návratu myšlenek prožitkové nirvány nazývá genius loci.
A zde se strůjcům myšlenky podařilo ve smyslu tvůrčího záměru prostředí udeřit hřebíček přesně na hlavičku. Procházíme-li restauračním prostorem, tak ve sledu jeho uspořádání nás průběžně oslovují úryvky literárních vět našeho autobiografického prozaika Bohumila Hrabala. Nejsou to avšak jen písemné útržky, z nichž některé v literárním celku obdržely světové uznání či ve filmovém zpodobnění i oscarovou metu, ale je zde přítomna i mluva ducha vycházející z jednotlivých chodeb a návštěvnických kójí, které se podařio architektonickýcm dlátem vydlabat přesně ve stylu a slohu doby Hrabalových příběhů. Výběr tohoto druhu vyvěral zřejmě z osobního zaměření a ztotožňování se s podtextem Hrabalova vnímání prostředí a vkročíme –li do restauračních útrob Černého orla, dýchne na nás mluva akčního sentimentu pábitelské rozpravy velikého literáta.
Čili původní zaměření budovy, která mimo jiné obdržela v roce 2009 čestne uznani za stavbu roku a byla původně lékárnou, má svoji nit působnosti utkanou ze stejného vlákna, kdy i v současnu je vhodným a účinným medikamentem lidské potřeby.
Boris Zubík - Spolumajitel a ředitel Černého orla, mladý muž subtilní postavy vyznačující se na první pohled evidentní vnitřní silou svých předsevzetí. On je tím, přes něhož jde námětový tok inspirací, on je tím filtrem s možností polohy palce rozhodnutí ve směru vzhůru či opačném, ale rovněž zároveň i ten, kdo nese na svých bedrech mnohdy těžké břímě osobního rozhodnutí, popřípadě jiných.
Je dobré zachovávat duch tradice, je ředitelovo krédo. Jeden z prvotních bodů důležitosti spočíval v reálné stavební důležitosti, kdy plocha původní lékárny měla prostorovou hodnotu kolem 500 m čtverečních, ale pouze jeden vchod, a to z náměstí. Jeho využitelnost neměla své úskalí pro dřívější využivatele, jejichž činnost nebyla závislá na ploše o jednom vstupu.
Pro nové osazenstvo tak vznikl námět s otázkou téměř nerudovskou „kam s ním“, myšleno s novým či dalšími vchody. Řešení otázky pomohla náhoda v podobě názoru jednoho muže, jehož zahraniční působení spočívalo v německém restauračním zařízení a zaujala ho tamní výroba vlastního piva. Tento námět vzbudil pozornost realizační skupiny, která následně došla svého uskutečnění v němž k jejímuž završení vedla cesta křivolakými cestami administrativního řízení a taktéž i evropským dotačním fondem. Takto zvolený způsob umožňoval i zbudování ubytovacích prostorů, které přetvořily částečný prostor původní lékárny na luxusní čtyřhvězdičkový hotel o osmipokojové ubytovací kapacitě first class a tříhvězdičkový penzion typu superior o sedmi stylových pokojích. Všechny ubytovací prostory jsou obdařeny puncem elegantnosti zdárně provedeného designu.
Je dobré zachovávat duch tradice, je krédo Borise Zubíka jehož práce měrou vrchovatou vyplňuje pozici výkonného manažera.
Moudra počinu marketingové ustálenosti, ale i atraktivity původního názvu v zaměření objektu, si byli vědomi členové vedení, z čehož byl odvozeno i pojmenování zadní místnosti restaurace, kterou návštěvníci znají pod názvem Pivní lékárna.
Zde promluvila hlasem kouzla vzpomínka na bývalé časy, kdy v obratu směrem k budoucnu může současná léčebná pivní procedura doznat své proměny, v níž třeba zlatavé národní stříbro doplní dílčí částí možná někdy v budoucnu podoba nějaké dobře stravitelná a dobrou chutí se vyznačující mast á la „Černý orel“, jak s úsměvem dodává ředitel Zubík. V kroměřížském hotelové multifunkčním objektu je totiž pro náměty všeho druhu otevřen neomezený prostor.
Záměr tvůrců v režijním uspořádání působnosti Černého orla spočíval ve vlastním přínosu nadstandardu historickému městu pyšnícího se unikátním zápisem na listině UNESCO s navýšením obohacení o vlastní pivovar s proměnlivou různorodou nabídkou pivních titulů osobité technologie a chutí.
Při sestavování a realizaci jednotlivých detailů záměru vnímali realizátoři velký respekt i úctu k prostředí, ve kterém se objekt jejich záměru nacházel a rovněž i k tradici kroměřížského piva, kdy uvedené subjekty měly jejich prostřednictvím nabýt nové vývojové podoby a významu ve směru dlouhodobého budoucna. To byl posvátný závazek v jehož jménu a významu přistupovali k jeho realizaci.
Ředitel Zubík má pevně zakotvenu strategii záměru týkající se směru kterým hodlá vést hotelovo – restaurační komplex s vlastním pivovarem. Vrcholem jeho předsevzetí je nechat vznést Černého orla nejenom do výšin povědomí a zájmu místní klientely, ale úmyslem vrcholu je, aby rozpětí křídel tohoto hotelového krále ptactva pokrylo sféru zájmu o dobrou gastronomii a pivo osobitého způsobu výroby a chuti, včetně kvalitního a stylového ubytování, v co nejširším teritoriu celé České republiky.
- pokračování - název: Černý orel - hotelový minipivovar
